Základním dokumentem pro pochopení rozsahu a struktury potřeb obnovy je čtvrté Rychlé posouzení škod a potřeb (Rapid Damage and Needs Assessment – RDNA4), které v únoru 2025 společně zveřejnily vláda Ukrajiny, Skupina světové banky, Evropská komise a Organizace spojených národů. Tento dokument není pouhým soupisem škod, ale funguje jako strategický plán pro investory a dárce, neboť kvantifikuje potřeby v klíčových sektorech a poskytuje tak tržní signál o tom, kam je třeba kapitál směřovat nejdříve.
Podle RDNA4 dosáhly přímé škody na ukrajinské infrastruktuře a majetku k 31. prosinci 2024 hodnoty 176 miliard USD. Celkové náklady na obnovu a rekonstrukci v příštím desetiletí se odhadují na 524 miliard USD. Jen pro rok 2025, i po započtení již alokovaných prostředků, přetrvává finanční mezera pro prioritní projekty obnovy ve výši 9,96 miliardy USD. Tato mezera představuje bezprostřední příležitost pro zapojení soukromého sektoru a mezinárodních finančních partnerů.
Posouzení RDNA4 jasně identifikuje sektory s nejvyššími potřebami, což firmám umožňuje zacílit své nabídky a projekty:
Bytová výstavba: Téměř 84 miliard USD
Doprava: Téměř 78 miliard USD
Energetika a těžební průmysl: Téměř 68 miliard USD.
Obchod a průmysl: Přes 64 miliard USD.
Zemědělství: Přes 55 miliard USD.
Tato data jsou vládou a klíčovými mezinárodními partnery schváleným seznamem prioritních investičních oblastí. Pro českou firmu to znamená, že pokud svůj projekt sladí s těmito nejvyššími prioritami – například nabídkou řešení pro energeticky úsporné bydlení, komponentů pro obnovu elektrické sítě nebo logistických služeb – výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že nalezne své místo v některém z financovaných programů.
1. Modernizace a sladění s EU Prvním klíčovým prvkem je modernizace směrem k zelené a digitální ekonomice a příprava Ukrajiny na členství v EU. Principy definované na Konferencích o obnově Ukrajiny (Ukraine Recovery Conference – URC), jako je partnerství, zaměření na reformy, transparentnost, demokratická účast a udržitelnost, nejsou jen politickými deklaracemi, ale de facto výběrovými kritérii pro projekty a firmy.
2. Snižování rizik pro soukromé investice Druhým ústředním tématem je snižování rizik (de-risking) pro soukromé investice. Mezinárodní společenství si je vědomo, že čistě komerční financování ve velkém měřítku zatím není kvůli válečným rizikům životaschopné. Proto byly vytvořeny sofistikované mechanismy, jako jsou záruky, kombinované financování (blended finance) a pojištění politických rizik, které mají za cíl přilákat soukromý kapitál.
3. Pokračování strukturálních reforem Třetí, veškerá podpora je úzce propojena s pokračováním strukturálních reforem na Ukrajině. Vyplácení finančních prostředků, zejména z Nástroje pro Ukrajinu, je podmíněno plněním požadavků v oblastech, jako je dohled nad rozpočtem, správa veřejných financí a sektorové reformy nezbytné pro přistoupení k EU. To vytváří přímou vazbu: financování je podmíněno reformami, které Ukrajinu přibližují standardům EU. Pro českou firmu to znamená, že působí v prostředí, které se aktivně standardizuje a stává se předvídatelnějším.
